Vždycky jsem chtěla k počítači a k tabletu a také k mobilnímu telefonu opravdu kvalitní sluchátka. Já nemám ráda, když si musím pořizovat některá sluchátka, která jsou nekvalitní a která vydrží jenom chvilku. Určitě si ji pamatujete, že ještě před několika lety byla populární taková sluchátka, která byla opravdu obrovská. Byly to takové retro kousky. Retro sluchátka se mi docela líbila, ale zase na druhou stranu jsem si řekla, že jsou moc nepraktická, taková veliká sluchátka. Kam je pak dám? Mám ráda takové malé kabelky, ale tam by se mi rozhodně žádná velká sluchátka nevešla. Jedině, že bych je nosila kolem krku, jak to nosili puberťáci a dospívající.

Jenomže tohle se zase mě vůbec nelíbilo, proto jsem si řekla, že si koupím úplně klasická sluchátka, nakonec se mi to vyplatilo. Protože později byla populární taková malá sluchátka, takové malé pecičky. Tohle si určitě budete pamatovat, protože já i zbytek mé rodiny po těchto sluchátkách opravdu hodně toužili. Řekla jsem si, co je na to tak skvělého, takováto technika. A musí to být tak drahé? Podle mého názoru už platí, že čím menší technika anebo čím menší technický výdobytek moderní doby, tak tím více je to drahé. Dokonce jsem se už dozvěděla, že budou i prsteny, které budou fungovat něco jako hodinky anebo malinkatý mobilní telefon.

Vůbec si nedokáži představit, že bych ještě na ruce měla dva mobilní telefony, tedy vlastně tři mobilní telefony, a to jak prstýnek, tak také náramek nebo hodinky a také klasický mobilní telefon. Řekněte mi, na co tohle všechno je? Já vím, na co to je. Jenom na to, aby ses lidi tahali peníze podle mého názoru jinak v tom žádný užitek nevidím. Možná že by to monitorovalo zdraví anebo že by to měl třeba nějaký důchodce, kdyby se někde ztratil, tak podle mého názoru prsten na prstu neztratí. Dříve se ztratí spíše mobilní telefon. 

Už od mala jsem byla spíše taková, že jsem se soustÅ™edila na takové vÄ›ci, které jsou technického rázu. A nikdy nezapomenu také na té krásné okamžiky, kdy jsem s dÄ›deÄkem chodila pouÅ¡tÄ›t lodiÄky k nám k rybníku. Byl to takový malý rybníÄek, kde bydleli okolo samí příjemní lidé. Byli to vÄ›tÅ¡inou samí důchodci, takže dÄ›deÄek si vždycky s nimi rád popovídal. A já jsem se tam s ostatními dÄ›tmi pouÅ¡tÄ›la krásné lodiÄky do rybníku, byly to obyÄejné papírové lodiÄky, jenomže pozdÄ›ji, jak jsem rostla, tak jsem sice stále mÄ›la ráda pouÅ¡tÄ›ní lodiÄek, ale také jsem si sehnala v obchodÄ› krásnou elektrickou lodiÄku.

DÄ›deÄek úplně žasnul, protože vůbec netuÅ¡il, že by se takovéto krásné elektrické lodiÄky mohly prodávat. Bylo to na klíÄek. Já si myslím, že dÄ›deÄek o tomhle vÄ›dÄ›l, ale vůbec se mu to nechtÄ›lo kupovat, protože chápu, že dÄ›deÄek prý mÄ›l malý důchod a sám Å™ekl, že nic drahého kupovat nebude. MÄ› to ale nevadilo. I když už mi v té dobÄ› bylo Å¡estnáct let, tak jsem stále nechtÄ›la zanevřít na dÄ›deÄka a na jeho zálibu v pouÅ¡tÄ›ní lodiÄek. Byla jsem proto velice natěšená, když jsem mu koupila tuto elektrickou lodiÄku. A musím uznat, že výrobci této elektrické lodiÄky si dali opravdu velikou práci.

Taková malá lodiÄka byla dlouhá asi tÅ™icet centimetrů a vysoká deset centimetrů. Byla opravdu pÄ›kná, a dokonce i stylovÄ› vypadala dokonale. Také se mi na ní líbilo, že blikala a když se natáhla na klíÄek takhle z boku, tak potom opravdu plula. Také mÄ› potěšil fakt, že mÄ›la takovou staniÄku, kterou jste právÄ› dali na kraji rybníka. A když jste chtÄ›li, aby lodiÄka se vrátila zpÄ›t, tak jste na té stanici zmáÄkli Äudlík a lodiÄku to pÅ™ilákalo zpátky. Fungovalo to asi nÄ›jak na principu jako Bluetooth anebo nÄ›Äeho podobného, ale já se v tom moc nevyznám, takže abych vám nelhala, tak radÄ›ji nebudu nic tvrdit. Ale Å™eknu vám, že takovéto malé vÄ›ci, které se týkají techniky, mÄ› opravdu hodnÄ› baví, a dokonce i můj dÄ›deÄek byl velice pobavený, co vÅ¡echno se dá vůbec jeÅ¡tÄ› vyrobit.