Asi všichni budeme souhlasit s tím, že naše školství není v ideálním stavu. Je mnoho věcí, které by se mu daly vytknout, především pak určitá zkostnatělost a nepřizpůsobování se nejnovějším poznatkům v oboru dětské psychologie. Za těchto podmínek se nelze divit tomu, že mnozí rodiče uvažují o domácím vyučování. To znamená, že namísto běžné školy se bude jejich potomek učit doma. A je pravdou, že díky internetu je to dnes jednodušší, než kdy jindy.

Je však pravdou, že i zde se můžeme setkat s určitými problémy, kterých bychom se měli vyvarovat. V opačném případě totiž našemu dítěti značně ztížíme vstup do dospělosti, což je něco, co nikdo z nás rozhodně nechce. Rozhodně bychom tedy měli udělat vše pro to, abychom postupovali správně.

Tím hlavním je dát si pozor, abychom učili skutečně všechny předměty stejně a dávali jim stejnou váhu, a to bez ohledu na to, ve kterém z nich bude náš potomek excelovat. Jistě, bude nás to nutit soustředit se především na ten, který půjde našemu dítěti nejlépe, avšak všechny bychom měli rozvíjet stejným tempem.

Také bychom si měli dát pozor na to, abychom domácí vyučování nevyužívali k tomu, abychom dítěti v podstatě vnucovali svůj pohled na svět. To je také důvod, proč je požadováno, aby domácí vyučování vedl někdo, kdo má alespoň základní pedagogické vzdělání.

Zmínit se je potřeba také o sociálních dovednostech dítěte. I ty je potřeba rozvíjet, proto je nutné jej brát do kolektivu cizích lidí a nechat jej s ním interagovat. Jistě, nebude vycházet se všemi dětmi, ale i to je důležitou součástí učení. I v dospělosti bude muset pracovat s lidmi, kteří mu nesednou, a je lepší, když se naučí s tím vypořádat nyní.

Na základě všech výše uvedených skutečností je však dobré zvážit, která varianta je zrovna pro našeho potomka nejlepší. Mělo by nám totiž jít hlavně pro něj.